Motorkáři.cz

Italská značka, patřící dlouhá léta čínskému gigantu Qjianjiang, má velmi slušně rozjetou řadu pětistovek, kde konkurenci zle zatápějí adventura TRK a scrambler Leoncino. V Pesaru ovšem míří ještě výš. Minimálně objemově.

Podívejte se na galerii dívek z milánské výstavy.

Tedy ne že by znovuzrozená italská značka začala závodit v téhle disciplíně, ačkoli vyloučené to samozřejmě také není (dejte Italovi možnost závodit v čemkoli a na čemkoli, co vrčí, a on ji využije). Tohle je zpráva pro zákazníky a pro všechny, kdo chtěli pohodlnější alternativu ke kafáči HPS: největší hvězdou stánku F.B Mondial v Miláně byl koncept Flat Track, ovšem koncept velmi blízký sériové motorce.  

Dneska dělá retro motorky kde kdo, ale říct u firmy Artura Magniho, že se chce svézt na módní vlně, by byla obrovská troufalost. Tady prostě staré motorky milují a není moc lidí, kteří by je uměli stavět lépe. Tak proč nevzít moderní tříválce MV Agusta a kolem něj nepostavit starou dobrou sedmsetpadesátku z první poloviny sedmdesátých let? Přesně taková je Magni 750S Tributo.

Není opice jako Opice. Ta ranní, s malým písmenem, to nebývá nic pěkného, natož pak veselého a často potom z úst jejího majitele vychází fráze „už nikdy!“ Ta druhá je pravý opak. Velké písmeno si rozhodně zaslouží, protože i když na to velikostně nevypadá, jde o motorku s velkým srdcem. Hezká, hravá a radostná, taková je nová Honda Monkey.

Rakouská skupina KSR má mimo svých motorek KSR Moto pod palcem také několik dalších značek. Třeba se spolupodílí na obnovení výroby legendární konkurentky pro italskou Vespu, která představila na veletrhu Eicma speciální edici. Záchrana mrtvých italských značek je v Rakousku asi baví, takže letos překvapili znovuuvedením Malaguti na trh. Jejich vlastní značka Brixton pak představila objemnější modely jednoduchých retro strojů.

Tak na to, jak přijmou novinku značky ortodoxní fanoušci, jsme hodně zvědaví. Ruský výrobce s předválečnou technikou se totiž rozhodl osadit svou legendární sajdkáru elektrickým pohonem. A počin je to revoluční ve více směrech. Nejenže sajdu pohání nejmodernější druh pohonu, oni navíc kvůli němu oslovili jednoho z nejpovolanějších výrobců, americké Zero.

Tak na to, jak přijmou novinku značky ortodoxní fanoušci, jsme hodně zvědaví. Ruský výrobce s předválečnou technikou se totiž rozhodl osadit svou legendární sajdkáru elektrickým pohonem. A počin je to revoluční ve více směrech. Nejenže sajdu pohání nejmodernější druh pohonu, oni navíc kvůli němu oslovili jednoho z nejpovolanějších výrobců, americké Zero.

Přesně před 50 lety, v říjnu 1968 na veletrhu v Tokiu, představila Honda svůj čtyřválcový model CB750. Legendu, která odstartovala velkou japonskou motocyklovou revoluci. První závodní úspěch přišel hned rok nato, když nové CB přivedl k vítězství na 24 h Bol d´Or tým francouzského dovozce Japauto. Ten vyhrál slavný závod hned třikrát, nezapomenutelný je ovšem rok 1973, kdy se na startu objevil stroj s velmi divokou kapotáží. Na téhle bázi Japauto vyrábělo s povolením Hondy silniční motorky pod vlastním jménem a byly to svého času jediné japonské motocykly, které se mohly prodávat ve Francově Španělsku. Přinášíme testy obou verzí!

A také slaví. Kromě nových stopětadvacítek a třístovek, plus samozřejmě již dříve představené elektriky, se dočkáme oslavy 55. výročí založení této tchajwanské značky, a to prostřednictvím limitované edice maxiskútru AK 550.